Ing. arch. EVA VEŘTÁTOVÁ - architekt

_životopis           _kontakt           _úvod

_návrhy interiérů

_projekty

_vizualizace

_diplomová práce

_soutěže

Pravobřežní mezimostní parter, Písek (soutěž 2013)

Koncept

   Území na pravém břehu řeky Otavy vymezené dvěma mosty /Starým mostem a Novým mostem/ je v současné době využíváno z velké části pouze jako spojení obytných čtvrtí a městského centra, projíždějícími cyklisty po cyklostezce nebo lidmi navštěvujícími některou z institucí – Finanční úřad, Úřad práce nebo VZP. Dále zde houstne pohyb v době konání akcí v kulturním domě (koncerty, taneční, plesy,…) nebo v době píseckých slavností, kdy se zde staví stánky s nejrůznějšími druhy občerstvení. Nábřeží v současné podobě chybí přístup k řece a jasnější koncept zeleně. Je zde nevyužitý potenciál místa blízkého centru, který má tu možnost přitáhnout lidi, pokud nabídne něco zajímavého.

   Stejně jako v jiných městech je pro lidi řeka magnetem - rádi se u ní zastaví, sednou si, odpočinou nebo s někým popovídají. Je to místem setkávání. V Písku však není kolem centra mnoho možností, kde by se dalo sejít až k řece (pouze schody pod Sladovnou a náplavka u Titanicu). Proto prvním bodem konceptu je vytvoření nového přístupu k Otavě.

   Kolem Otavy vede v současné době cyklostezka, oblíbená cesta pro kolaře nejrůznějšího věku. Na kraji města na obou koncích jsou oblíbené hospody – U Sulana a U Smetáka, kam často písečáci za hezkého počasí vyrážejí. K těmto cílům, které jsou již na začátku lesů, je cesta z velké části roubená vzrostlými listnatými stromy, v místě nábřeží však kolem ní žádné stromy nerostou. Z této analýzy vychází další stěžejní bod konceptu a to je vytvoření „zelené cesty“ podél řeky Otavy. Spojnice okolních lesů.

Soutěž Písek Soutěž Písek Soutěž Písek

Architektonicko-výtvarné řešení

   Architektonické řešení vychází z výše zmíněných bodů konceptu. Návrh ve své podstatě zachovává současné komunikační řešení nábřeží – cyklostezku a široký chodník pro pěší jako hlavní tepnu nábřeží, ze které odbočují užší (účelové) cesty vedoucí k ÚP, FÚ, VZP. Stejně tak je zachován hlavní přístup ke kulturnímu domu. Změna v této části se týká pouze jednoho chodníku vedle parkoviště, který je v současné době vychýlen kvůli vzrostlému stříbrnému smrku. V souvislosti s řešením zeleně a odstraněním tohoto stromu je chodník narovnán tak, aby ucelil symetrii vedlejších přístupových cest ke kulturnímu domu. S jinými změnami současných komunikací územím návrh nepočítá, pouze tuto síť doplňuje. Nově vzniká přístup k řece po širokých schodištích a zároveň umožňuje pohyb podél řeky rozšířením jeho břehu (v současnosti pouze kamenný sokl). Dále je v jižní části (pod ÚP a VZP) vytvořena odsazením od hlavní cesty klidová zóna s lavičkami tvořícími terénní zlom svahu vedoucímu z Úřadu práce a VZP.

   Návrh uvažuje rozdělení území na tři zóny. Jedná se o severní část, kde se nachází kulturní dům, jižní část od hlavní cesty směrem k řece a jižní část mezi cestou a budovami ÚP a VZP. Oblast kolem kulturního domu je více přiblížena v odstavci věnujícímu se řešení zeleně. Jedná se o vykácení vzrostlých keřů a jehličnatých stromů v prostoru před budovou. Zeleň zde působí neupraveně a budova KD je jimi potlačována. V novém návrhu, kde se počítá se stromořadím vedoucím ke KD, je umístěno 6 laviček, které zde v dnešní době citelně chybí. V jižní části je vytvořen k řece nový přístup. Jedná se o dvě široká schodiště, která jsou z poloviny své šířky uzpůsobená k sezení (dvojitá výška schodu). Tato schodiště ústí na navržená mola, která jsou inspirována plavením vorů po řece Otavě a jsou uvedena verši básně Písecká od Fráni Šrámka „Po řece Otavě za vorem vor“, které nese i název soutěžního návrhu. Povrchová úprava těchto mol by měla připomínat spojené klády vorů. Přístup na ně vede z břehu po kloubových lávkách, které mohou pružně reagovat na klesající či stoupající stav hladiny řeky. Na každé z nich jsou 4 barevné lavičky reagující na protilehlou zástavbu se vžitým názvem „Titanic“. Zároveň je dalších 8 laviček umístěno do svahu, ke kterým je přístup z rozšířené cestičky po břehu. Mola by se měla stát místem setkávání mladých lidí, nabízí bezprostřední blízkost řeky a krátkou vzdálenost od centra města.

   Poslední zóna opět disponuje novými místy k sezení a odpočinku. Na rozdíl od mol je však bezbariérová a je zaměřena spíše pro seniory a v části s dětským hřištěm pro maminky s dětmi. Je sice napojená na hlavní cestu po nábřeží, ale díky stromům je od ní pocitově oddělena. Na druhé straně je ukončena trávníkem a nízkými keři vedoucími podél cesty k úřadům. Tato zóna je v ploše řešena z MZK a je ukončená designovými lavičkami, které tvoří terénní zlom svahu k VZP – od jejich zadní horní hrany vede do svahu trávník, který je ukončen zmíněnými keři.

   Vzhledem k zachování komunikací územím je využit stávající rozvod pro veřejné osvětlení. V návrhu se však počítá s novým designem lamp. Schody vedoucí k řece a mola jsou nasvětlena bezúdržbovým nízkonapěťovým LED světelným zdrojem umístěným v sloupcích od zábradlí, aby navodila intimnější atmosféru, kterou řeka nabízí.

   Součástí návrhu je propojení architektury a výtvarného umění. Inspirace Šrámkovými verši je přenesena do naučného (informačního) okruhu „osobnosti Písku“, který vede jižní částí území. Snahou je zapojení výtvarného umění do veřejného prostoru. Začíná u sochy Augusta Sedláčka sedícího na lavičce na začátku klidové zóny, kde krátkým textem historik uvádí naučný okruh a zmiňuje osobnosti, které jsou spjaty s Pískem. Celý okruh by končil na schodech vedoucích od řeky, kde by do schodů byly vepsány verše, které jsou mottem návrhu – „Po řece Otavě za vorem vor“. Tím by byla stezka symbolicky ukončena. Výtvarné řešení okruhu by mělo být spíše symbolické, abstraktně vyjadřující osobnosti nebo obory, v kterých tito lidé vynikli.

Materiálové a barevné řešení

   Celý projekt je laděn do světlých odstínů, které vytvářejí s přilehlou zelení příjemnou a uklidňující barevnou kombinaci. Většina prvků je betonových se světlým pigmentem – schody k řece, designové lavičky v klidové bezbariérové zóně, lavičky před kulturním domem. Lavičky ve svahu a na molech jsou též betonové s přidaným barevným pigmentem reagujícím na odstíny fasád protilehlých domů „Titanicu“.

   Mola jsou z ocelové konstrukce vyplněné polyuretanovou pěnou prováděné ve velkoplošném lisu s expanzním přepětím zaručujícím požadované mechanické vlastnosti a umožňujícím ponor pouhých 10cm. Povrchová úprava je dřevěná evokující představu svázaných klád vorů.

Návrh zeleně

   Řešení zeleně vychází z myšlenky „zelené cesty“ městem navazující na přilehlé okolní lesy. Vzhledem k tomu, že téměř celé cyklostezka podél řeky je roubená vzrostlými stromy, počítá návrh s logickým doplněním stromové aleje i po celé délce nábřeží.

   Kvůli tomuto stromořadí je nutné vykácet jehličnaté stromy před kulturním domem, které zde nemají žádné opodstatnění. V blízkosti centra jsou téměř výlučně listnaté stromy. Zároveň návrh počítá s vykácením vzrostlých keřů, které působí neupraveně a nedůstojně pro přístupovou cestu ke kulturnímu domu, kde se konají plesy, taneční apod. Nově je vstup ke KD lemován na každé straně třemi duby, pod nimiž je navrženo sezení.

   Celý prostor je pojat jako parková úprava – stromořadí a cesty lemované nižšími keři. Keře v oblasti VZP a Úřadu práce zůstávají, v místech jsou doplněny (stávajícími druhy), aby vytvořily optickou bariéru mezi úřady a klidovou zónou vedle hlavní cesty. Všechny plochy mezi cestami zůstávají travnaté, nízko střižené.

   Stromy v blízkosti Starého mostu zůstávají zachovány. Snahou konceptu zeleně je přehledné a jasné členění prostoru.

SOutěž Písek Soutěž Písek